S koncem roku se asi každý z nás ohlížíme za tím, co nám ten rok přinesl (popřípadě vzal). Splněné sny škrtáme ze seznamu a to, co se nám nepovedlo, nebo jsme nestihli, odkládáme na ten nadcházející rok. Kdo rád cestujete, tak si nejspíš děláte také seznam míst, kam byste se rádi v budoucnu vydali. U mě tomu není jinak. V lednu jsem si na seznam míst k navštívení pro tento rok realisticky zapsala 3 země/města a zbytek ponechala náhodě (rozuměj zbytek listu obsahoval dalších asi 20 destinací, pro případ…no jako takovéto „kdyby náhodou“… znáte to, kdyby náhodou se šéf zbláznil a dal vám 2 měsíce dovolené navíc, nebo jako kdybych náhodou třeba vyhrála jackpot, atd…).
Ta 3 místa jsem opravdu navštívila a dokonce i něco z těch „pro případ“ se podařilo, takže jsem roku 2017 a ostatním faktorům nesmírně vděčná, že jsem mohla několikrát vytáhnout paty z domu. Stejně tak jako loňské ohlédnutí za místy, která jsem objevila v roce 2016, tady je tedy cestovatelská rekapitulace roku 2017 a opět věřím, že tu někdo z vás třeba najde inspiraci na další příští dovolenou, co říkáte? Tak jdeme na to!
Solo trip do Lisabonu (březen)
Do Lisabonu mě to lákalo strašně dlouho. Mezi mými kamarády všichni jako že by jeli, ale když došlo na koupi letenek či organizaci, tak najednou motivace a nadšení klesala. Jenže já nerada čekám, a tak jsem si dala k narozeninám solo prodloužený víkend v tomhle báječném městě. Bylo to podruhé, co jsem někam jela sama (mimo práci). A také to bylo vůbec poprvé, co jsem byla v Portugalsku. Ze začátku jsem si říkala, že se ve městě budu možná sama nudit, že se mi bude stýskat, či tak nějak. A tak jsem si domluvila fotoprocházku starou Alfamou s místním fotografem Miguelem, gurmánský zážitek se Secret Food Tour a báječnou průvodkyní Carmen, jeden den zajela do Sintry prozkoumat pohádkový zámek. Zbytek času v Lisabonu jsem nechala improvizaci s body zájmu (tipy na to, co vidět a podniknout v Lisabonu najdete zde). A bylo to všechno děsně fajn a užila jsem si to hezky po svém. Když člověk někam jede sám, jde pak o daleko intenzivnější zážitek a lépe se mu integruje s místními.
Puerto Rico: tři týdny v zemi šťastných lidí (duben)
Na velkou dovolenou jsme chtěli jet se Sebem někam do Jižní či Střední Ameriky, a španělsky mluvící části. V loterii byla Argentina nebo Cuba. Ale, na Argentinu jsou tři týdny málo, na Cubu teď jezdí každý, takže tam asi bude plno turistů. No a když nám k tomu dilematu tenkrát hráli oblíbení Calle13, najednou bylo rozhodnuto. Ti jsou z Portorika, že? No tak pojedeme tam! Ve chvíli, kdy jsem zjistila, že se dokonce ani Lonely Planet nebyl ve více obchodech dostupný ve francouzštině, jsem zajásala. Letadlo z Madridu bylo po-lo-práz-dné! Rána pak přišla až na místě, kde se to hemžilo Američany… Ale budiž.
Isla del Encanto nás překvapil vstřícnými lidmi, ze kterých vyzařovalo štěstí, nádhernými plážemi, ale bohužel i svou poamerikanizovanou kulturou. Z krásného hlavního města San Juan jsme podnikli výlet na jih, kde jsme navštívili krásné koloniální město Ponce, kávové plantáže a suchý les, poté jsme to střihli na severozápad do deštného pralesa. Plážovat jsme se vydali na nádherné ostrovy Culebra a Vieques.
Prodloužený víkend s degustací vína v Alsasku (červen)
Na Alsasko jsem jakožto milovník vína měla zálusk již několik let. Výlet spojený s ochutnáváním vína jsme sice dohodli na večeři s přáteli někdy na jaře, ale ještě týden před odjezdem jsme řešili, zda pojedeme tam nebo do Burgundska. 🙂 A udělali jsme dobře, protože Alsasko byla naprostá bomba – najdete tam plno krásných pidi měst neskutečně barevně a květinově vyzdobených, že si připadáte jako v pohádce. Navštívili jsme Riquewihr, Hunawihr, Eguisheim a vše zakončili dnem ve městečku Colmar. Na Colmar bohužel nenám dobré vzpomínky, protože se v té době událo něco hodně smutného doma, zatímco já trajdala tam… 🙁 Jinak o naši alsaské zkušenosti si můžete přečíst více zde.
Slunečný víkend u moře v holandském Zoutelande (léto)
Když je v Belgii hezky, jede se k moři. Karibik to není, ale vane tam vlahý větřík, který v tom vlhkém vedru krásně osvěží. To ví každý. 🙂 Proto se poslední dobou vyhýbáme belgickému pobřeží, abychom nestrávili hodiny v zácpách na dálnici a míříme rovnou do holandského Zoutelande. Loni v červnu jsme si i vzali kola, takže když to na pláži začalo foukat, sedli jsme na kola a užívali cyklostezek v dunách a pobřežním lese.
Nostalgický víkend v Madridu (červen)
V Madridu jsem byla v roce 2009 s pár kamarády z Erasmu a již tenkrát jsme prolezli všechna důležitá muzea a viděli to podstatné, nicméně letošní výlet byl můj dárek Sebovi k jeho kulatinám, který jsme podnikli koncem června. On tam totiž 4 roky žil a vždycky jsme si říkali, že tam pojedem jednou spolu. Bylo to fajn a bylo to ve znamení dluhých procházek, obdivování imperiální architektury, rozhovorů s místními, degustování španělských tapas a jiného jídla a cavy – tak, jak jsme naše výlety vždycky měli rádi. 🙂 Akorát to padlo na víkend s Gay Pride, takže jsme to měli takové pestrobarevné. 🙂
Týden s Puppy doma a na chatě (srpen)
Své cesty za rodinou do Čech bych vůbec do své cestovatelské rekapitulace roku 2017 nedávala, nebýt nového přírůstku v naší rodině. Jde o sladké štěňátko Puppy, která je prostě k sežrání, tedy byla, teď už žere vše kromě nás (zatím). 🙂 A tak jsem si v srpnu vzala týden volna, abych si s ní užila trochu hezkého počasí na českém venkově, konkrétně doma v Černošicích a na chatě v Županovicích. A tak jsme se s ní mazlili, snažili se ji naučit alespoň základy, aby poslouchala (to myslím, že je stále v procesu mimochodem, Puppy je totiž hodně divoká a hyperaktivní). Na delších procházkách jsem ji nosila po loukách, když už nemohla, bylo to děsně super. Je to miláček… 🙂
Roadtrip po Islandu (říjen)
S Islandem to bylo podobně jako s Lisabonem, takový ten sen, který jsem překládala z jednoho roku do druhého, až konečně loni na Vánoce přišel bratranec s tím, že by jel taky. A tak jsme to uskutečnili a za týden objeli tuhle neskutečnou ostrovní zemi a viděli plno přírodních krás. Po projetí Snaefellness poloostrova jsme se vydali přes sever na jihovýchod do ledovcové laguny a pak obdivovat černé pláže a božské vodopády, dokonce jsme stihli i zlatý trojúhelník a Reykjavík nebo šnorchlovat mezi tektonickými deskami v nejčistší 3°C vodě v Silfra Fissure. Island je prostě nádherný, i když stále je pro nás dost drahý. Sestra se v té době vrátila po dvou měsících ze Srí Lanky a bylo docela vtipné, že tam utratila to samé, co mi za týden na Islandu. 😀
Krásný slunečný podzimní den v Durbuy (listopad)
První listopad je v Belgii státní svátek, a my toho využili jak jinak než únikem z Bruselu! Tenktokrát jsem Belgičana provedla malinkým městečkem v belgických Ardenách. Normálně by to mělo být naopak, takže to bylo docela vtipné. Na pokročilý podzimní den bylo krásně slunečno a město bylo ještě plné pavučin a dýní z oslav Halloweenu předchozí den. O Durbuy jsem nedávno psala zde.
Vánoční trhy v Drážďanech (prosinec)
Tak jako každý rok, jezdíme rádi na německé vánoční trhy a letos jsem dámskou část naší rodiny opět vytáhla do Drážďan, kde jsme byly taktéž už rok předtím. Pár fotek najdete zde.
Má první návštěva Karlových Varů a lyžovačka na Klínovci (prosinec)
Letos jsem se konečně podívala do Karlových Varů a to i přes varování, že česky se tam pomalu už nedomluvím. Což tedy byla v hodně situacích pravda, ale stále jde o nádherné město, další perlu toho, co v Čechách máme. Imperiální architektura v pastelových tónech, situovaná v údolí obklopeném zalesněnými kopci tvoří idylické město. Už se vůbec nedivím, proč jsou jsou cizinci z Varů tak odvaření. 🙂 Akorát je tam na můj vkus až moc prodejen diamantů a podobných sarapatiček nežli kaváren a restaurací. Z Varů jsme hned zamířili do lyžařského areálu Klínovec, trochu si odpykat vánoční hody. 🙂
Takže to by byla má cestovatelská rekapitulace roku 2017. Sice jsem zase letos nekoupila dům ani byt, a ani Louboutinky, ale můj wanderlust tak byl plně uspokojený a zůstalo ve mě spousty skvělých zážitků a vzpomínek, které pro mě rozhodně svou hodnotu neztratí. 🙂 Máte to někdo podobně?
Řekněte mi, kam jste se v minulém roce vydali vy? Pokud byste měli zálusk na podobná místa a nenajdete potřebné info na blogu, klidně mi napište email nebo komentář a já se budu snažit co nejdříve odpovědět.
Přeji vám krásný nový rok přátelé, ať je ten nový rok naplněn nejen dobrým jídlem a cestami za poznáním, ale také dobrým zdravím a láskou, času stráveným s přáteli a rodinou, zábavou a smíchem, skvělou hudbou a počtením, dlouhými procházkami, romantickými západy slunce, a také vřelými objetími od těch, na kterých vám záleží! 🙂
Bisous,
Míša