Dnešní článek je můj první guest post tady na blogu a napsal ho můj táta. Je o jeho první cestě po Izraeli, do kterého se hned zamiloval. Od té doby tam ještě párkrát zavítal (jednou i jako průvodce), začal se učit hebrejsky a Izrael zabírá i část jeho knihovny. A tak jsem si řekla, že by bylo fajn, kdyby o Izraeli něco málo napsal a já to mohla sdílet tady s vámi – když se nikam teď moc nedá normálně cestovat, ať se alespoň virtuálně někam podíváme. Tady je první část a fotky z jeho první cesty…
Jestliže máte rádi o dovolené jak poznávání, tak i teplo, slunce a modrou oblohu, doporučím vám jednu zem, která mne uchvátila, a sice Izrael. Pár let nazpátek jsme si s kamarádem řekli, že musíme vyjet někam za „hranice všedních dnů“. Tak proč ne do Izraele. Michal, tak se můj kamarád jmenuje, nejdřív moc nechtěl – měl strach, že nás tam Palestinci zastřelej, vyhoděj do luftu a nebo, nedej bože, i sežerou, ale pak se od jedné známé se dozvěděl, že opravdu stojí za to tuto zem navštívit. A to bylo poprvé, co jsem se tam podíval. Od té doby jsem se tam již několikrát vrátil – tak moc jsem si Izrael oblíbil!
Tady je náš itinerář první poznávací cesty po Izraeli – pokud sem někdo plánujete cestu a nechcete jet s cestovkou, tak vám třeba pomůže. Zahrnuje místa, která bych doporučil všem, co se sem chystají poprvé – zkrátka místa, která byste si neměli nechat ujít (+ nezapomeňte si pak přečíst i pokračování). Pokud se však nechcete toulat jako osamělý cestovatel, tak volte cestovní kancelář – s ní toho stihnete více a navíc znají místní reálie, takže se toho i hodně dozvíte. Co se týká ubytování, na české poměry je v Izraeli poměrně draho, ale třeba takový Betlém je město pod samosprávou palestinské autonomie, a tudíž tam najdete levnější ubytování.
A teď už k naší cestě. Přiletěli jsme do Tel Avivu brzy ráno a už v tu dobu nás při výstupu z klimatizované letištní haly zaskočilo obrovské horko. Naše první cesta tenkrát vedla do Jaffy, jižní a nejstarší části Tel-Avivu, dnes již separátní enklávy. Zatímco samotný Tel-Aviv je relativně mladé město, Jaffa tu kraluje na pahorku vybíhajícím do moře za městskou pláží již více jak 4000 let. Dnes je v Jaffě čtvrť umělců, kaváren, galerií a restaurací. Najdete tu také pěkný bleší trh, ten se mi líbil nejvíce. Mísí se zde židovská i arabská část populace, a tak zde vládne zajímavá atmosféra. V jejím centru najdete hodinovou věž, ze které je krásný výhled do okolí a za jasného dne je odsud vidět až do Haify.
Jaffa kralující na pahorku za městskou pláží
Čtvrť umělců, kaváren, galerií a restaurací
Výhled z Jaffy
Centrum staré Jaffy
Bleší trh v Jaffě
Výhled z Jaffy
Tel-Aviv, pohled z Jaffy
Přímořská promenáda v Tel-Avivu
Lidé v Tel-Avivu
Z Jaffy jsme měli namířeno do Haify a po cestě jsme se vykoupali v teplém Středozemním moři pod zbytky Hadriánova akvaduktu u Caesarei Přímořské (Caesarea Maritima; v Izraeli jsou dvě Caesarei a proto je tato označena jako Přímořská a ta druhá, Caesarea Filipova, leží u pramene Jordánu a o té si povíme níže). Tam dnes najdete ruiny kdysi jednoho z nejvýznamnějších měst Říše Římské, založené samotným Herodem Velikým.
Hadriánův akvadukt
Dále jsme pokračovali směrem na sever do Haify, největšího průmyslového města Izraele a přístavu. Samotná Haifa je dost rušné město, avšak její světoznámé Bahájské zahrady rozprostírající se na hoře Karmel (v překladu Hospodinova vinice) jsou jedno z nejnavštěvovanějších míst v Izraeli. Jde o rozsáhlou sestavu 19 terasovitých zahrad obklopujících svatyni Báb se zlatou kupolí, jež uvnitř skrývá ostatky přechůdce Bahájské víry – řečeného Báb. Zahrady jsou takový malý ráj s perskými prvky – jejich architekt pocházel z perské aristokratické rodiny. Jejich realizace trvala 13 let a v roce 2001 byly otevřeny veřejnosti.
Přístavní město Haifa a Bahájské zahrady
Pohled na Bahájské zahrady a svatyni Báb
Odtud jsme se vydali na východ k Tiberiadskému jezeru, též zvanému Kineretskému jezeru (kineret je hebrejsky harfa, jezero má totiž její tvar, Tiberias je název města, u kterého leží) či ještě úplně jinak, Galilejskému moři. Jde o nejníže položené sladkovodní jezero na světě (212 m pod úrvní oceánu) a místo, kde údajně Ježíš vykonával zázraky. Při velkém suchu v roce 1986 zde našli lidé z blízkého Kibucu na dně zachovalé zbytky lodě, kterou archeologové zařadili do doby, kdy zde žil Ježíš a Petr Rybář. Dnes tam najdete jejich kopie, které převáží turistické skupiny. I nás tu čekala příjemná projížďka v parném dni pod horou Arbel a nedalekými tzv. Hatínskými rohy, což jsou dvě menší vyvýšeninky, které označují místo, kde arabský vojevůdce Saladin porazil křižácké vojsko a vyhnal křižáky z území Palestiny (mimochodem, Palestinou nazvali Římané toto území původně zvané Judea proto, aby se zapomnělo na to, že zde kdysi měli židé Judské království).
Kineretské jezero
Kineretské jezero
Kineretské jezero
Lodě z doby Ježíšovy
Od Tiberiadského jezera jsme se vydali dále na sever do Golanských výšin do archeologického naleziště Banias, kde se nachází ruiny antického města Caesarea Filipova (Caesarea Philippi). V helénistickém období bylo tohle místo známé jako Panias (Banias arabskou výslovností), což se odvíjí od toho, že zde Ptolemájovci vybudovali kultovní středisko zasvěcené řeckému bohu Pan (napůl muž, napůl koza). Později toto místo Římané zahrnuli do Herodova království a jeho syn Filip II. tu založil město Panias, které bylo posléze přejmenováno na Caesarea Panias k poctě římského císaře Augusta Caesara, následně přejmenováno na Caesarea Philippi. Dnes je známo jako Banias, což je také název jednoho z pramenů Jordánu, který zde vyvěrá.
Cesarea Filipova
Pramen Banias
Odsud se vydáme na jih, kde vám doporučím jedno z měst slavné Decapholis (což bývalo sdružení 10 měst v dnešním Jordánsku, Izraeli a Sýrii, která kdysi ovládali Římané: Damašek, Amman, Hippos, Canatha, Dion, Abila, Pella, Beit Sheʼan, Gadara a Gerasa). My navštívili jedno ze dvou těchto měst ležících v Izraeli, a sice Beit Sheʼan – respektive ruiny jeho 11 historických vrstev osídlení. Město bylo totiž 11x v historii zbořeno a znovu vybudováno – počínaje chalkolitickým osídlením přes období Canaanejské, tzv. dobu Soudců, Izraelské království, Helenistické období, Římské, Byzantské, raně Muslimské, Křižácké, Mamlúcké, Ottomanské až po moderní dobu. Také jeho jméno se po tu dobu několikrát změnilo. Dnes sou tu ty ruiny starodávného města součástí chráněného Národního parku Beit Sheʼan.
Ruiny Beit She´an
Odtud se vydáváme směrem na jih. Pokud pojedete do Izraele, nesmíte si nechat ujít Mrtvé moře, jehož hladina leží 428 metrů pod mořskou hladinou, což z něj dělá nejníže položený bod na světě (pevnina). Obsah soli je 34% a tudíž si tu prostě nezaplavete, protože to fyzikální zákon nedovolí – jen plavete jako rybářský splávek nebo korkový špunt. Vysoký obsah soli nedovolí ani rostlinám či živočichům zde žít, a proto jeho název. Mrtvé moře je známé především díky léčivým vlastnostem vody a minerálního bahna. My se koupali v severní části u Kalie.
Mrtvé moře
sůl v Mrtvém moři
Na severu u Mrtvého moře, kousek od Jericha, v místě zvaném Kalia.
Mrtvé moře
Cestou od Mrtvého moře dále na jih jsme projížděli přes Negevskou poušť, na jejímž jižním cípu se nachází rezervace Timna. Dá se projet autem ale je tu i plno stezek pro pěší. Písčitá krajina je zabarvena do různých odstínů oranžové, červené a žluté, hnědé a někdy i černé, díky obsahu minerálů. Najdete tu i zajímavé písčité útvary jako třeba ta houba nebo Šalamounovy pilíře dole na obrázku, kde je vidět práce vody, eroze a vlhkosti po staletí.
Krajina zde je bohatá na měď, která se tu těžila již v 5.-6. tisíciletí př.n.l. – mluvíme o vůbec nejstarších dolech na měď! Prý tu měl své doly samotný Šalamoun – i když to jsou jen dohady – nicméně odtud název Šalamounovy pilíře.
Jsou tu i pozůstatky Egyptské svatyně zasvěcené bohyni Hathor.
Kamenná houba
Šalamounovy pilíře
Nakonec jsme projeli dál Negevskou pouští k nejjižnějšímu Izraelskému městu a přístavu Eilat. Leží v zálivu Rudého moře zvaném Akabský záliv, a těsně vedle jordánského města Akaba. Je to takřka souměstí oddělené hraničním plotem. (Z jednoho města do druhého se nedá projet, ale pokud byste odsud chtěli navštívit skalní město Petra, můžete přijet na hranici s Jordánskem a cestovní kanceláře ve městě vám zajistí autobus z jordánské strany, přejdete přes celnici, kde zaplatíte tučný poplatek za vstup a návštěvu skalního města Petry a bus vás odveze na prohlídku tohoto skutečného divu světa.). Jinak Eilat je také dobrá základna pro výlety do Betléma, Jeruzléma, či do Negevské pouště.
Samotný Eilat je populární přímořský rezort s přístavem, kde máte slunce a teplo zaručeno po 360 dnů v roce. Najdete tu krásné pláže, kde si můžete vychutnat čistou a průzračnou vodu Rudého moře. Dá se tu i zapůjčit vybavení a můžete se potápět podél korálového útesu plného krotkých pestrobarevných ryb – pozor, prý tam jsou i murény, barakudy a podobná havěť! Jde o jedno z nejlepších míst na potápění ve světě. A jestli byste chtěli vidět podmořský život a zůstat suší tak jako my, pak vám doporučím navštívit místní podmořské akvárium s delfíny, žraloky a s množstvím dalších korálových ryb a rejnoků.
A ještě jedna zajímavost. V Eilatu ještě před pár lety bylo přímo uprostřed města a nedaleko pláže letiště. Mohli jste zblízka pozorovat letadla přistávat a vzlétat. Bylo tu postaveno v roce 1949 po Palestinské válce a sloužilo v začátko hlavně pro domácí přepravu. Z důvodu rozšiřování města a zvýšeného leteckého provozu bylo v roce 2019 otevřeno nové letiště na severu asi 20 km od Eilatu a to staré letiště bylo zrušeno.
Pohled z okna hotelu na Akabský záliv
Vstup na korálový útes v Akabském zálivu
Akvárium s podmořskou observatoří
Potápěč krmí rybičky
Staré letiště uprostřed Eilatu
Letadlo přistává ještě na staré letiště v Eilatu
Tak to by bylo pro dnešek vše. Je toho moc, těch míst, o kterých bych se rád zmínil, a třeba takový Jeruzalém si zaslouží článek sám pro sebe! Snad někdy brzy. 🙂