Po víkendu u jezera Como jsme pokračovali do regionu Versilia, konkrétně do městečka Seravezza nedaleko Forte dei Marmi, kde jsme někde na kopci měli zařízené fantastické ubytování, které jsme našli na poslední chvíli a o kterém tady určitě napíšu později. Ale dnes to bude o výletu do Cinque Terre – místu jako z pohlednice. Tak krásném a tak surrealistickém. Tak barevném a tak uklidňujícím. Domečky jak malované -úplná symfonie barev – stojící ve skalních kopcích ligurského pobřeží jako by tam odjakživa patřily. No a tady je shrnutí našeho jednodenního výletu do Cinque Terre s místy, které jsme navštívili a našimi dojmy z nich, pro představu, pokud se sem chystáte.
Pokud vezmete v potaz návštěvnost tohoto místa obecně a fakt, jak krásně jsou jednotlivá městečka propletena železničními zastávkami, pak vám asi přijde logické, že je asi mnohem lepší se sem vydat vlakem. Pokud pojedete od jihu, pak z La Spezia, a pokud od severu, tak z Levanto. Vlaky jezdí zhruba každou čtvrt až půlhodinu a cesta do první zastávky v rámci Cinque Terre trvá pár minut, a pak dále z jednoho městečka do druhého cca 4-6 minut. A v rámci jízdenky máte i vstup na výletní trasy mezi jednotlivými městy. My jsme bohužel žádný hike nedali, jelikož s naší tehdy tříletou Adelinkou ještě dělší pěší výlety v horku nepřipadaly v úvahu.
My jeli z La Spezia, kde jsme nechali auto, nejdříve do nejvzdálenějšího městečka Monterosso, kde jsme výlet zahájili, a poté jsme se postupně přibližovali zpátky, ale můžete si to dát i opačně a nakonec se v Monterosso smočit – je tam asi nejvíc místa na plážích a nejhezčí koupání ze všech těch měst. Od železniční zastávky jsme se vydali podél pobřeží, okolo věže Aurora (zřícenina hradu). Poté nás cesta zavedla do srdce městečka, kde stojí za povšimnutí třeba kostel San Giovanni Battista. Prošli jsme si uličky plné barevných fasád, restaurací a obchůdků – už tady bylo dost rušno. Poté zpátky na vlak, který nás zavedl až do Vernazza (vedlejší Corniglia jsme přeskočili, jelikož s malou vše trvalo tak nějak trochu déle, než jsme plánovali).
Vernazza je moc hezká vesnička/město? s přístavem plným malých rybářských loděk a taky malou plážičkou, kde bylo ovšem kolem třetí hodiny odpoledne nemožné najít místečko (což nám vlastně ani nevadilo, jelikož jsme stejně neměli s sebou plavky 🙂 ). Zdála se nám nejrušnější ze všech, ale není divu – je to místo opravdu pitoreskní. Hned nalevo od přístavu jsme v tom vedru zahučeli do gelaterie, kde nám servíroval doslova karikaturovaný, pravý nefalšovaný italský prodavač zmrzlin. 🙂
Z Vernazzy jsme dále pokračovali do Manarola. A tady jsem si na nejkrásnější vyhlídce uvědomila, že je to tu horší jak na Václaváku – davy lidí jeden za druhým, jako by je tu vyplivl nějaký turistický autobus, ale nafukovací zřejmě. Bylo zvláštní vychutnat si tohle místo, ten pohled na krásné pastelové domečky zasazené do skálního výběžku vynořujícího se z tmavých vod mořských, a nenechat se odradit tím proudem davů, jehož jsme vlastně byli součástí. Mám pocit, že však ani ta masová návštěvnost nemůže Cinque Terre vzít vše jeho šarmu – některé pohledy jsou opravdu dech beroucí a surrealistické. A já jsem se davům vzdálila alespoň v mysli tím, že jsem si přenesla do dřívějších časů, a představovala si, jaké to bylo tady žít, kdy tady nebyl žádný návštěvník, jen lidé, kteří zde vedli svůj celičký život, živili se rybolovem, nebo pěstováním vinné révy. A jaké to asi je, se každé ráno probouzet v jednom z těch domečků, otevřít okno, a dívat se na širé moře…
Naše poslední zastávka v Cinque Terre byla v Riomaggiore, kde jsme si udělali hezkou procházku v průběhu zlaté hodinky, nahoru a podél pobřeží s krásným západem slunce a osvěžením v podobě slaného mořského vánku. Promenáda nás zavedla ke krásnému starému kostelíku na kopci, od kterého jsme pak zamířili dolů do rušného srdce města, kde jsme si bláhově mysleli, že někde najdeme místo a najíme se. Nakonec to byla pizza na schodech u přístavu, s posledním pokocháním se pastelovými domečky zasazenými do skalního výběžku a pohledem na měsíčně třpytivou vodní hladinu, což Cinque Terre dodalo jinou dimenzi, kterou na fotkách tak často nevidíte.
A tady jsou nějaké obrázky, ať se líbí!
