V listopadu 2015 se mi splnil dlouholetý sen – konečně jsem se dostala na Machu Picchu v Peru. Z naší zkušenosti s návštěvou tohoto kultovního města v peruánských Andách mohu tvrdit, že výlet sem je potřeba dstatečně a včas naplánovat a člověk by si měl být vědom několika důležitých informací. A tak jsem se rozhodla sepsat vše důležité, co musíte vědět o Machu Picchu, než sem podniknete výlet.
Co musíte vědět o Machu Picchu, než se tam vydáte
Kdy je nejlepší doba k navštívení Machu Picchu (roční období, den, doba)?
Brzy ráno můžete udělat krásné fotky prázdného místa, pokud vám ovšem před objektiv nevleze lama. 🙂
Co se týká ročního období, je nutné vědět, že od konce listopadu do dubna je v Peru období dešťů a od května do září pak období sucha. Za nejvyšší sezónu jsou považovány měsíce od června do srpna. Z toho by se mohlo zdát, že pokud nechcete mít kolem sebe přehnaně turistů a pokud možno se vyhnout dešti, pak jsou nejlepšími měsíci pro návštěvu Machu Picchu květen, září, říjen a brzký listopad.
Co se týká dní v týdnu, tak se snažte vyhnout neděli, kdy navíc k maximálnímu počtu 2.500 povolených návštěvníků za den mají místní vstup zdarma. To znamená, že se budete muset prodírat mezi více lidmi než po zbytek týdne.
Co se týká denní doby, tak Machu Picchu je otevřené veřejnosti mezi 6:00 – 17:00. Pokud chcete mít na fotkách prázdné Machu Picchu bez davů lidí, je nejlepší být na místě brzy ráno (ovšem to vám nezaručí, že vám třeba před objektiv nevleze lama). 🙂
Jak koupit vstupenky?
Vstupenky je určitě dobré si koupit dopředu. Jednak proto, že denní limit na Machu Picchu je 2.500 návštěvníků a jakmile je kvóta naplněna, vstupenky na ten samý den se již neprodávají. Jak včas dopředu si je musíte koupit, to záleží na sezoně a také na tom, zda chcete vystoupat i na Wayna Picchu, kde je denní limit návštěvníků ještě nižší a tudíž je nutné si vstupenku rezervovat někdy i pár měsíců dopředu.
Pak je tu také fakt, že vstupenky zahrnující výšlap na Waya Picchu se nedají koupit přímo na místě. Můžete je sice koupit přes různé cestovní agentury (ovšem s vyšší cenou) nebo osobně v kulturním centru v Cuzcu či Aguas Calientes. Ale pokud máte kreditní kartu VISA, tak je nejlepší si vstupenky koupit přes internet přímo na oficiálních stránkách. Ovšem pozor! Rezervace je platná pouze 3 hodiny a platbu je nutné provést jedině kreditní kartou VISA, nebo pokud jste v době rezervace již v Peru, tak osobně v Banco de la Nación.
Cena celodenní vstupenky na Machu Picchu je USD 128, a pokud byste si chtěli přidat výšlap na Wayna Picchu, pak zaplatíte za kombinovanou vstupenku USD 152 (ceny platné 2016).
Jak se tam dostat?
vláček společnosti PeruRail vás doveze do Machu Picchu vesnice (Aguas Calientes)
Asi nejkrásnější a nejdobrodružnější je několikadenní trek přes starou inckou stezku, ale pokud jste omezeni časem, tak můžete jet z Cuzca ráno kolektivem (minibusem) do Poroy Station a odtamtad vlakem do Aguas Calientes. (Více o vlakové dopravě včetně cen na Machu Picchu najdete na stránkách dvou vlakových společností, které aktuálně operují na dané trati – Perurail a Inca Rail). V Aguas Calientes přespíte do druhého dne, a tím pádem se můžete vydat na Machu Picchu již brzy ráno bez davů turistů.
Z centra Aguas Calientes jezdí každých 30 minut kyvadlová doprava na Machu Picchu. Cesta trvá 25 minut a stojí 12 USD (ceny platné 2016). Zastávku najdete nedaleko nádraží a lístky je lepší je koupit den předem, abyste měli jistotu (budka, co je prodává, je otevřená do 21 hodin). Z Aguas Calientes však můžete na horu dojít i pešky po klikaté cestě, kterou jezdí autobus. Pokud si budete chtít cestu urychlit, napříč klikatou silnicí vedou lesem schody.
Nejsenzačnější pohled je z Wayna Picchu
pohled na citadelu z vrchu Wayna Picchu
Unikátní zážitek je vylézt na Wayna Picchu (v jazyku quechua znamená stará hora), což je ta vysoká hora zastiňující Machu Picchu na většině fotografií. Naskýtá se vám odtud pohled na celý komplex z výšky. Hora je však hodně strmá a jde o jednohodinový výšlap z 2.430 m n.m. do 2.800 m n.m. po ve směs kamenných schodech všech tvarů. Tudíž byste měli být v dobré fyzické kondici a jedincům se závratí se výšlap nedoporučuje vůbec.
Na Wayna Picchu je denní limit 400 návštěvníků a to po dvou skupinách: 200 lidí od 7 ráno nebo pak 200 lidí od 10 ráno (pro výstup v 7 ráno stačí u vstupu na Wayna Picchu být mezi 7-8). Pokud se rozhodnete na horu vylézt, je tedy nutné si zarezervovat vstupenku pár týdnů či měsíců dopředu (záleží na sezóně), abyste pak nelitovali. Jinak doporučuji rozhodně tu první skupinu – vyhnete se tak polednímu žáru, který by vám výstup ztížil, jelikož slunce v Peru vychází brzy a od 10-11 hodin začíná silně pražit.
Zapomeňte na průvodce
Pokud nemáte nějaké konkrétní doporučení, raději se vyhnete průvodcům, kteří se vám nabízejí hned u vchodu do areálu. A to nejen z ekonomických důvodů. Měli jsme tu čest několikrát na jednom a tom samém místě poslouchat třeba 3 různé průvodce a každý měl jinou historku. Jelikož Inkové po sobě nezanechali psanou dokumentaci, je dnes kolem nich samých a jejich odkazů stále ještě hodně nejasností a tak vám ani průvodci často nemohou dát plnohodnotné informace. Pokud tedy nechcete poslouchat pohádky, raději si s sebou vezměte nějaký spolehlivý tištěny materiál, který vás provede.
Co s sebou?
listy koky jsou v Peru účinným protibolehlavem z výšek
Tady je seznam věcí, které byste neměli zapomenout:
- Vytištěnou vstupenku a doklad o zaplacení.
- Pas – bez něj vás tam nepustí.
- Dostatečné množství vody a občerstvení (pokud se chystáte na Wayna Picchu, strávíte tu minimálně takových 5-6 hodin celkem – my si to vychutnali za „pouhých“ 7 hodin a klidně bychom byli i déle, kdybychom nemuseli na rezervovaný vlak. Co se týká občerstvení, tak před vchodem najdete restauraci, kde můžete mít bufet za 40 USD na osobu a voda se tu prodává za 5 soles, ale pak v areálu už nic není)
- Pytlíky na odpadky (koše taktéž chybí, nebo jsem je alespoň neviděla a odpadky jsem tedy vždy svěřila nějakému hlídači, když se naskytl, ale tohle prostě nemůže dělat každý)
- Pláštěnku, protože nikdy nevíte, kdy přijde nějaká přeháňka či slejvák.
- Opalovací krém (v této nadmořské výšce naprosto neodmyslitelná věc)
- Nezapomeňte si před vchodem dojít na WC, v areálu již pak není.
- Pokud plánujete výšlap na Wayna Picchu, pak to chce rozhodně dobré boty, které nekloužou, volné ruce, protože místy se budete muset držet lana, listy koky nebo nějaký jiný kokový doping proti případné výškové nevolnosti.
- Foťák, náhradní baterku a paměťové karty! 🙂
A co s případným volným časem v Aguas Calientes?
Aguas Calientes, známá jako Machu Picchu vesnice
Pokud máte volný čas v Aguas Calientes, můžete využít třeba pěším výletem do botanické zahrady a k vodopádům Mandor (cca hodinu a půl pěšky po kolejích), či relaxovat v termálních lázních v Aguas Calientes. U nádraží je též veliké tržiště se suvenýry.
Tak tohle by byly takové nejdůležitější informace, které jsem vám chtěla předat, jelikož k některým jsme se dostali čistě náhodou a třeba i pozdě. Takže budu ráda, že těm z vás, kteří se teprve na Machu Picchu chystají, třeba dobře poslouží. Jen si prosím buďte vědomi toho, že článek jsem psala v roce 2016 a nějaká fakta (ceny, denní limit apod.) se mohou změnit, takže si vždy informace ověřte na webových stránkách peruánského turistického centra.
Pokud se vám článek líbil, sdílejte ho na sociálních sítích nebo si ho připněte na Pinterest pro pozdější využití! 🙂
Byli jste na Machu Picchu? Šlo vše dle vašich plánů, nebo vás něco překvapilo? Máte pocit, že jsem něco důležitého opomněla? Dejte mi vědět prostřednictvím komentářů!
P. S. : Brzy se těšte na dávku fotek z Machu Picchu. 🙂
6 comments
Páni, super článek! Já ten svůj o Machu Picchu už asi nikdy nedopíšu 🙁 Jinak naše návštěva rozhodně nešla podle plánů, protože jsem pár dní předtím chytla super střevní virózu :D. Lístky kupovali na blind až na místě a naštěstí jsme se dovnitř dostali v pohodě. Když to teďka čtu, tak jsme asi fakt měli kliku. Jo a cesta vlakem byla taky pecka, to byla moje nejdražší cesta vlakem na nejkratší ujetou vzdálenost a zároveň za nejdelší dobu 😀 Ale tak člověk má na co vzpomínat aspoň 🙂
Ahoj Andreo, děkuji! Tak já tenhle začala psát v březnu, tak se třeba také nakopneš! 😉 Tak to jste měli štěstí (s lístkama, ne s virózou)! Kdy že jste tam byli? Jo cenově je to trochu na výši, ale tak když už jednou je člověk v Peru, tak by si tohle neměl nechat ujít, cesta je nádherná, ale asi ještě víc, když se jde pěšky těch pár dní. 🙂
My se chystáme tento rok, budeme v Peru dělat dobrovolníky na jeden měsíc, takže sem výšlap plánujeme kolem začátku listopadu. Jak dlouho dopředu jste kupovali lístky vy? Děkuji 🙂
Ahoj Ejnets, tak to je skvělý, měsíc v Peru, doufám, že se vám tam bude líbit! 🙂 My jsme měli výšlap 22/11, pokud se nepletu. Naše story se vstupenkama je poněkud vtipná. Vstupenky jsme měli zarezervované asi měsíc předem, s tím, že na ten výšlap na Wayna Picchu od 10ti jsme měli jedny z posledních lístků (pokud je kupuješ na netu, tak tam vidíš aktuální kapacitu). Jenomže co se nestalo, v noci před odjezdem jsme zjistili, že se to mělo zaplatit do 3 hodin po rezervaci a to už bylo samozřejmě pozdě. Takže první den v Limě jsme řešili co a jak. Přes net jsme si ještě koupili vstupenky, které ještě naštěstí byly (může to být tím, že už koncem listopadu je slabá sezóna nebo lidi vědí, že v neděli to mají místní zadarmo a nechtějí se mačkat v davech), ale na Wayna Picchu už byla jen 3 volná místa a sice jen na tu ranní od 7. Tak jsme to rychle vzali a letěli do Banco del Nación, jelikož Mastercard se to platit nedalo (jde to jen Visou). Takže tedy finálně jsme měli vstupenku koupenou a zaplacenou dva týdny předem. Být vámi, tak bych si přes net dopředu před odjezdem párkrát koukla, jaká je tam rezerva, a pak bych to v klidu koupila tak měsíc předem, hlavně pokud chcete na Wayna Picchu, kde je denní limit nižší. Ale myslím, že samotné Machu Picchu by se dalo ještě tak ty dva týdny předem, i když fakt záleží, kolik lidí má zrovna stejný nápad jako vy na ten den. 🙂
Machu Picchu je můj sen! Tak snad se to někdy podaří a do Peru se podívám :))
Držím palce!! 🙂 je to fakt životní zážitek!