Po několika dnech v Medellínu jsme se rozhodli zajet do tzv. kávového trojúhelníku, aneb hlavní oblast produkce kávy v Kolumbii. Vzhleedem k tomu, že v roce 2019 byla Kolumbie druhým největším vývozcem kávy na světě, nebylo možné, abychom ze země odjeli bez toho, aniž bychom tu ke kávové produkci nepřičichli. A tak jsme se rozhodli vydat se do asi nejprofláklejšího městečka v kávovém trojúhelníku – Salento v oblasti Quindío. Ale váhali jsme tenkrát ještě mezi Manizales a Filandia.
Salento
Je jedno z nejstarších měst v oblasti Quindío. Může se chlubit krásnou barevnou paisa architekturou, restauracemi a kavárnami, dobrým výběrem ubytování, místními řemeslnými obchůdky a vyhlídkou. Díky své geografické pozici je Salento jedno z nejnavštěvovanějších míst v kávovém trojúhelníku. Kolem se nachází několik kávových farem a jde o startovní místo pro výletování v národním parku Údolí Cocora (o tom budu psát v některém z příštích článků).
My jsme byli v Salentu ubytovaní v krásném barevném hotelu El Jardín s parádní vyhlídkou do okolní krajiny, moc doporučuju! Pokoje jsou základní, ale stačí to.
Za kolumbijskou kávou na Finca El Ocaso
Finca El Ocaso je rodinná farma jež se zaměřuje na tradiční způsob výroby kávy a dělají naučné návštěvy (coffee tours) také v angličtině. Z hlavního náměstí v Salentu vás na tuhle rozlehlou plantáž doveze ikonický jeep Willy nebo si můžete dát 5-kilometrový výlet sami. Asi bych měla ve zkratce zmínit, co to je ten Willy jeep. Jde o vozidlo, které v této oblasti uvidíte nejvíce. První sem kdysi byly dovezeny z USA v roce 1946 pro potřeby armády, ale nebyly zdaleka využity za války a poté jich byl nadbytek. Místním farmářům se zalíbily jako náhrada za muly, které tahaly náklad a lidi do špatně přístupných oblastí. Obzvlášť terén v kávovém trojúhelníku je hornatý a bahnitý, takže ty armádní jeepy se sem perfektně hodí.
A teď už ke kávě. Naše coffee tour „From bean to cup“ trvala asi hodinu a půl a jak jméno napovídá, začali jsme ručním sbíráním kávových bobů a skončili degustováním hotové kávy. Po absolvování podobné zkušenosti v Puertu Ricu jsem měla ponětí o různých krocích produkce kávy, ale tahle tour byla více podrobná a interaktivní.
Po skončení coffee tour jsme se ubrali ke kavárně, jež je součástí toho krásného stavení, kde jsme se vychutnali další šálek jejich výborné čerstvě pražené kávy spolu se strašně dobrým čokoládovým dortem a úžasným výhledem do údolí. Bylo to mé poprvé, kdy jsem si dala kávu a fakt mi chutnala (ano, nikdy jsem moc kávu nemusela). Od té doby jsme si jich ještě v Kolumbii dali x a je pravda, že od té doby nad čerstvě umletou kávou zejména z téhle oblasti nikdy neohrnu nos (nostalgie?). 🙂
