Letos jsem se nějak náhodou dostala po dlouhé době na Velikonoce do milované Prahy. Jela jsem si sice jen něco rychle zařídit přes víkend, ale musím říct, že mi to nakonec po úterních atentátech v Bruselu a blázinci s nimi spojeným trochu pročistilo hlavu. Za 10 hodin jízdy autem jsme celé auto plné 4 Čechů byli rádi, že jsme „doma“. Jako vždy jde o rychlovku to jak s rodinou, tak s přáteli, ovšem nesmí chybět procházka Prahou a pokud se to může spojit s viděním přátel, tak je to to nejlepší. Tady je ochutnávka z naší procházky velikonoční Prahou na Hrad a na Petřín…
Zlatá ulička byla zpřístupněna, ač plná davů, kouzelná jako vždy.
Na Hradě se opět jako o Vánocích konaly trhy s dárkovými předměty, jídlem i pitím. Z jídla nechyběly bramboráky, halušky, ani trdlo.
Objevila jsem na trzích belgickou čokoládu, tedy jde o Pražskou čokoládu, která k výrobě používá čokoládu hmotu vyrobenou v Belgii (od firmy Barry Callebaut), z kakaových bobů původem z Ekvádoru. Dělají vynikající mandličky v čokoládě, které můžete mít obalené buď ve skořici, v chilli, v zázvoru, nebo jen tak v kakau. Poprvé jsem ochutnala jejich skořicové jako vánoční dárek od kamarádky, a teď jsem okoštovala ještě ty ostatní druhy – třeba chuť zázvorových mi přišla zajímavá, kamarádka propadla těm v chilli, ale já bych asi zůstala opět u těch skořicových – mám pro skořici holt slabost. Protože na stánku již neměli horkou čokoládu, na kterou se těšili především moji společníci, naše stopy vedly posléze do jejich kamenného obchodu v Nerudovce. Nakonec jsem si dala taky, a musím uznat, že jejich horká čokoláda je vynikající – jde o pravou poctivou čokoládu se smetanou, krásně sametově hustou, takže téměř nestékala z prstu.
Z Hradu jsme to vzali ještě do kamenného obchodu s tou Pražskou čokoládou, který se nachází hned v Nerudovce a poté při stmívání na Petřín. Paráda, vidíte celou Prahu, kde se postupně rozsvěcí světélka.
Cesta nás zavedla k jakési vilce v kopci, kde se nachází tajemná galerie Magická jeskyně jistého umělce Reona. Malby opravdu zajímavé, někdy až strašidelné, leč barevně bohaté. Jeskyně má 3 patra plná obrazů ale i soch dráčků, medúz a různých trolů z Reonovy vysněné země Argondie. Galerie je sama o sobě uměleckým dílem – jde opravdu o jeskyni se sádrovými krápníky nebo podmořským křovím. Dole v přízemí si návštěvníci mohou naservírovat sangrii či svařák tuším – my si tedy nic nenaservírovali, protože tu nebyly čisté skleničky. Ale jinak to byla fajn podívaná a určitě, pokud půjdete kolem, tak se tam stavte.
Víkendy v Praze mám obzvlášť ráda v jarní náladě – všude to kvete, dny se prodlužují a lidé mají lepší náladu. Když se k tomu přidají ještě oslavy Velikonoc, které jsou stále v Čechách tradiční, tak to má ohromné kouzlo.
Kde jste letos byli na Velikonoce vy?