Přestože panuje přesvědčení, že Lima je pouze vstupní bránou do Peru a že tam není moc k vidění, myslím si, že pokud můžete ze svého pobytu v zemi obětovat 1 den na hlavní město, nebudete litovat. Jen se podívejte, co se dá stihnout za 1 den a 1 večer v Limě! 🙂
Peruánská gastronomie na břehu Pacifiku v Miraflores
Do Limy přilítáme ve středu večer a zbytek večera trávíme s přáteli – Peruáncem Carlosem, který studoval a žil nedaleko mě v Bruselu a Maďarkou Evou, která taktéž studovala v Bruselu a nyní je v Peru na stáži. Carlos nás bere do restaurace Mangos ve velmi šik části Miraflores – taková příjemná terasa u Pacifiku.
Povinně si tu všichni dáváme slavný peruánský koktejl Pisco Sour, jehož základem je pálenka z hroznů Pisco vyráběná na jihu Peru v okolí měst Pisco a Ica, smíchaná s našlehanými bílky, limetkou a skořicí. Poté Carlos, nedočkavý, až nás nechá ochutnat místní speciality, objednává talíř s výběrem několika soust – jsou tam anticucho (kravské srdce, které si všichni masožravci pochvalují), krokety s masem, krokety se sýrem a yukou, kukuřičné závitky a sýrová omáčka Huancayina. Poté nám přináší rybí talíř s bílou kukuřicí a sladkou bramborou. Jako poslední, jelikož máme stále hlad, si objednáváme sýrové a masové závitky opět s výbornou sýrovou omáčkou Huancayina. Zapíjíme druhým Pisco Sour a o půlnoci jdeme spát, protože pro nás je šest ráno a třítýdenní dovolená teprve začíná.
Ráno se budíme se špatnou motorikou, jelikož to pisco sour bylo opravdu silné. 🙂 Den začínáme v parku Kennedy, alias kočičím parku „El Gato“ – je tam plno kočiček, které tam relaxují… 🙂
Jdeme si ještě ve dne projít Miraflores a nadýchat se oceánského vzduchu. Lima se na nás mračí, ale prý je tu zataženo hodně často (již autor Moby Dick Herman Melville říkal, že Lima je nejsmutnější město na Zemi!), což nás „Belgičany“ z míry nevyvede :). Obdivujeme skály tyčící se nad oceánem a parky, kolem kterých se prohání po silnici auta.
Miraflores je také nazýváno malou Californií. No, až na to sluníčko :). Na skalách postavili nákupní centrum a plno restaurací, kaváren a barů. Lidé, na které tu narážíme, jsou převážně cizinci zde pracující. Tohle ale není Peru, připadáme si tu spíše jako v Evropě.
Nádherná koloniální architektura v historickém centru
Míříme na nejbližší zastávku autobusu Metropolitan – jde o rychlý autobus, který má vyhrazený svůj pruh, takže se vyhnete zácpám na silnicích. Nicméně již na zastávce se lidé mačkají, natož pak při nastupování do autobusu (je úspěch, když se vejdete do třetího v pořadí a nikdo vás při nastupování nerozmačká).
Vystupujeme na Jirón de la Unión a jdeme barevnou uličkou plnou obchodů (ani Baťa tu nechybí) směrem k Plaza de Armas.
Na Plaza de Armas (nebo také Plaza Mayor) je hned několik pěkných budov: katedrála a přilehlý arcibiskupský palác, vládní palác a radnice. Katedrála tu byla od založení města, ale nynější budova byla postavena po zemětřesení v roce 1746.
Hned vedle katedrály stojí Palacio Arzobispal (arcibiskupský palác) s nádhernou barokní fasádou a dřevěnými balkóny. Pochází z doby založení města, s menší rekonstrukcí na začátku 20. století.
Le palacio de Gobierno (vládní palác) z roku 1920 je místo, kde dnes sídlí prezident. Každý den v pravé poledne tu můžete stihnout střídání stráží.
V centru Plaza de Armas najdeme bronzovou fontánu z roku 1650.
Od náměstí jdeme směrem ke krásné pistáciové budově z roku 1851 – bývalému nádraží Desamparados, dnes dům literatury (Casa de la Literatura Peruana)…
…až dojdeme k Basílica y convento de San Francisco de Asís. Nalevo je kostel Soledad a napravo je klášter Sv. Františka. Komplex byl postaven v polovině 17. století a nebyl nijak markantně poznamenán zemětřesením v roce 1746. Před kostelem je plno holubů a mezi nimi si hrají děti.
Cestou zpět na náměstí se stavujeme v otevřeném muzeu Museo de Sitio Bodega y Quadra, kde se procházíme mezi ruinami domu, kde dříve bydlela nóbl španělská rodina.
V historickém centru Limy je také plno obchůdků s ručně vyráběnými peruánskými suvenýry. V ulicích vidíme hrající si děti a ženy s uzlíčky na zádech snažící se prodat cokoli, jen aby si trochu přivydělaly.
Přičichnutí k bídě v méně opěvované čtvrti Rímac
Nedaleko plaza de Armas vidíme za řekou kopeček s barevnými domečky – jedná se o nejstarší čtvrť Limy nazvanou dle řeky Rímac, která byla dříve vibrujícím centrem. V průvodci sice píší, že této čtvrti by se turisté měli vyhýbat, ale nedá nám to a vydáme se na průzkum Rímacu – jsou tam policisté v ulicích, tak si říkáme, že to zas tak hrozné nebude. Již na mostě vidíme plno lidí jen tak se poflakujících, ženy sedící podél chodníku, u kterých se za malý peníz můžete třeba zvážit, pokud byste měli pocit, že jste v Peru přibrali. 🙂 Procházíme se v uličkách v Sevillském stylu a obdivujeme krásné koloniální budovy. Nicméně po chvíli pochopíme, že tam nejsme až tak vítáni, takže otáčíme o 180° a vracíme se do centra.
Romantická procházka v bohémské čtvrti Barranco
Barranco je bohémská čvrť na jihu města nedaleko Miraflores, kde najdete plno kaváren, krásné barevné domky, parčíky plné květin a palem, lázně a vyhlídky na oceán. Je tu plno mladých párů, které tu fotografové odchytávají a zvěčňují. Přestože jsme se sem dostali až za tmy, tahle čtvrť se nám hodně líbila.
Fakta o Limě
Město králů bylo založeno v roce 1535 španělským conquistadorem Franciscem Pizzarem. Dnes se jedná o administrativní, ekonomické a kulturní centrum země.
Co se týká bezpečnosti v Limě – rozhodně nejde o nejbezpečnější ani nejnebezpečnější město na světě. Pokud se však budete držet v historickém centru, Miraflores, Barranco, San Isidro a nebudete se vydávat do chudinských čtvrtí, kde je zvýšená kriminalita, nepohybovat se v noci sami a s dražšími předměty, které přitahují pozornost, moc nebezpečí vám tu nehrozí. Všudypřítomná policie dodává pocit jistoty a bezpečí. Dokonce před každou bankou je hlídka ozbrojené policie a v bankách platí zákaz používání zbraní a mobilních telefonů.
Lima je páté největší město Jižní Ameriky. Bydlí zde téměř celá Česká republika – ano, hlavní město Peru je domovem téměř 10 milionů obyvatel, což je 1/4 celkové populace Peru.
Lima je také jedno z nejsušších hlavních měst na světě s velkou vlhkostí vzduchu: místní klima je subtropické a pouštní s minimálními srážkami, kde vlhkost vzduchu dosahuje mezi červnem a prosincem až 100%! Voda je tu vzácná, a tak se místní inženýři snaží zachytit vodu všemožnými způsoby.
A když jsme u statistik, tak se jedná o druhé nejvíce znečištěné město Jižní Ameriky. Již po příletu nás praštil přes nos smrad z aut a celkové znečištění, a to i hlukové – auta tu troubí o 106, každou chvíli se někde spustí alarm.
