Téměř po roce jsme se letos v srpnu podívali domů do Čech. Když jsem tam loni v září letěla sama s malou, netušila jsem, že pak téměř celý rok se tam nedostanu. A tak jsme zůstali rovnou na déle a udělali si letní prázdniny u našich. S dětmi mají návraty do domoviny jiný ráz. Zatímco sama jsem vždy pendlovala mezi rodinou a kamarády, s dcerkou měla přednost rodina.
Byli jsme hodně doma a na chatě v Županovicích, užívali si léto a letní pohodu. Byli jsme hodně venku, četli si, hráli s míčem, kreslili křídama na chodník u baráku, hráli si s pejskem a kočkama, chodili se koupat k vodě a na procházky do lesa, dělali táboráky… Byla jsem moc ráda, že si malá může užít takové to české léto. Zahrada byla plná ovoce – švestky, broskve, ostružiny. S radostí jsme si je dávali ke snídani, Adelinka se zamilovala do jogurtu s ostružinama! Občas nám táta ráno přinesl čerstvé pečivo a někdy i koláče z farmářských trhů, máma nám upekla domácí s ovocem ze zahrady… už teď mi to vše chybí!
Konečně jsme si letos se Stevenem trochu více prošli Prahu, především Kampu a okolí, Staré město a Petřín, byli jsme i na výstavě iMucha, která se nám hodně líbila. Sestra nás zavedla na degustaci čaje do Meetea, prolezli jsme si knihkupectví, dali si pořádný dort, nebo se jen tak courali uličkama. A někdy jela Adelinka s náma, myslím, že to bylo poprvé, co vlastně vnímala vlak a všechny ty dopravní prostředky, ve kterých jsme se přemísťovali. Moc se jí to líbilo, očíčka jí jen zářila, jak s nadšením vše pozorovala – a já chci více takových dní do budoucna, jelikož u nás v Belgii, zvlášť tam, kde bydlíme, se bohužel spíš musí všude autem. A Labyrint na Petříně to pro ni bylo také něco!
Díky hlídání u rodičů jsme mohli odjet na 3 dny na Moravu. A kvůli zácpě na dálnici jsme to vzali jinou cestou, která nás náhodou zavedla do Telče. Tam jsem se vždycky chtěla podívat, jen nebyla příležitost. No a je to teda pohádka…!
Na Moravě jsme pak zůstali ve Starovicích – konkrétně u Vrátilů, kde měli výborné víno, takže nebylo třeba se moc přesouvat, ale nedalo nám to a okoštovali jsme i ve Vinařství Sv. Václav v Hustopečích. a Velkých Bílovic do vinařství k panu Osičkovi, a kde nám bylo krásně mezi vinicema… Podívali jsme se na skok i do Brna. Poslední den jsme strávili v Mikulově, kde nám bylo krásně s vínem v Café Bárta, odkud jsme se mohli pokochat jedním z nejhezčích výhledů v Mikulově.
Byl to náš první společný výlet od narození Adelinky a bylo to dost potřeba. 😀 Ale chyběla nám, mě tedy dost! O to hezčí pak bylo setkání, kdy jsme domů přijeli pozdě v noci a malá už spinkala, hezky si pochrupovala v postýlce a já se na ni jen tak ve tmě usmívala. Matky pochopí! 😀
Podařilo se mi i se sejít s mou milou Májou, kamarádkou ze střední a její rodinkou, kdy jsme fotili pro její nový projekt Rok s dětmi – v rytmu přírody, rituálů a tradic a dělali piknik v přírodě. Bylo to moc milé odpoledne.
Mám z toho všeho nemálo zachycených momentů, které se stanou vzpomínkama a budou nás hřát celou zimu… 🙂
